Studio Lievito navrhlo z carrarského mramoru mobiliář pro veřejný prostor. Projekt Marmifere není kolekcí pro obývací pokoj, ale příkladem práce s materiálem, který by jinak zůstal odpadem. Sedací a herní prvky odkazují na tvar místních lomů.
První typ modulu připomíná hromady materiálu, které zůstávají po těžbě. Z jedné strany nabízí konkávní plochu pro odpočinek, z druhé lezeckou stěnu s úchyty z recyklovaného plastu. Po spojení několika kusů vzniká uvnitř dutý průchod, takže objekt současně slouží jako sedací prvek i místo pro hru.
Druhý modul vychází ze stupňovitých teras lomu. Jednotlivé úrovně mohou fungovat jako sezení, schody nebo plocha pro lezení. Také zde propojení několika dílů vytváří tunel. Mobiliář tím neodděluje klidové a aktivní použití do různých výrobků, ale skládá je do společné struktury.
Projekt navazuje na italské úvahy o vztahu města, krajiny a průmyslového materiálu, které rozvíjeli Ugo La Pietra a skupina Archizoom. Studio Lievito však historický odkaz nepřebírá jako dekoraci. Převádí jej do konkrétních forem, jejichž siluety jsou odvozené od současného prostředí carrarské těžby.
Marmifere zachovává spojení mezi materiálem a místem jeho původu. Odpadní mramor se nestává anonymní drtí ukrytou v nové směsi. Zůstává viditelný a jeho hmotnost určuje charakter objektů. Kolekce tak využívá luxusní kámen v roli odolného veřejného prvku, který počítá s dotykem, pohybem a dlouhodobým používáním.
